Druhá cesta-po pěti letech-vedla podél hranice s Ukrajinou, krajem Maramureš.Po překročení hranice u Satu Mare projíždím známým městem a zaním mířím na sever- do podhúří. První zajímavé místo je "veselý hřbitov" v Sapintě. Je vyhlášen svými netradičními náhrobky-jsou dřevěné a na nich humorně popsán a ručně namalován okamžik skonu jmenovaného. Před bránou místní "babky" spřádají ovčí vlnu a na ulici je přichystán stav na tkaní kobercú. Další zastávka je klášter Humor, kostel Solca, klášter Vatra Dornei. Projíždím vesničkami, které mají před každým domem vyřezávaná vrata, lavičku a nezřídka i stúl, kde se odehrává veškerý denní život-ženy chystají zeleninu,maso a drúbež na oběd, ve volné chvíli klábosí, pletou,hospodáři hrají karty, diskutují, pokřikují na sebe, pokuřují a popíjejí víno či cujku-místní pálenku. Tu se odehrává veškerý společenský život, před očima všech-není se za co stydět.Těch 12 dní a 1230 km uběhlo jako voda.Tak zas za pět let jinde!!!